Dva nejlepší přátelé z dětství, Billie Joe a Mike, založili svou první kapelu "Sweet Children" v městečku Rodeo v Kalifornii, když jim bylo čtrnáct. V roce 1989, se k nim přidal bubeník John (známý jako Al Sobrante) a tehdy se již nadobro skupina přejmenovala na Green Day, podle jedné z písní svého alba.

1.039 Smoothed Out Slappy Hours, se stalo historicky prvním počinem Green Day. Krátce po jeho uvedení (jenž bylo zpožděno o rok), opustil kapelu bubeník Al Sobrante (z důvodu studia na Vysoké škole) a protože se již blížilo vydání druhého alba Kerplunk, rychle jej nahradil, nyní stávající bubeník Green Day, Tre´ Cool.

Na jaře 1994 spatřilo světlo světa v pořadí třetí CD Green Day, Dookie a díky podpoře MTV mohly být uveřejněny i první klipy "Longview" a "Welcome To Paradise". Dookie se stalo slavným. Během léta se stále rozvíjelo s hity jako "Basket Case" a pět týdnů na to se umístilo v žebříčku American modern rock charts. Na konci léta pak skupina sklidila ovace na své show ve Woodstocku, která jen pomohla zvýšit prodejnost Dookie. Prodalo se přes 5 miliónů alb a to jen v USA. V celé Americe pak něco okolo 8 miliónů. Dookie se rovněž dostalo ocenění na Grammy Awards v roce 1994.

Insomniac proto na sebe nenechal dlouho čekat. S písní J.A.R, jenž se objevila ve filmu "Angus" , dobře vstoupil do Americké hitparády a zabydlel se na 2.místě.

Green Day tehdy na jaře roku 1996 zrušili evropské turné, z důvodu absolutního vyčerpání. Zbytek roku strávila kapela pracemi na dalším albu, jenž bylo tehdy některými označováno za nejlepší z jejich dosavadní kariéry.

Nimrod byl různě přijímán kritiky, ale skvěle fanoušky. V prvním týdnu po uvedení na pulty se prodalo na 80 000 kusů. Píseň "Hitchin´ a Ride" se velmi dobře prosadila na MTV, ale především jednoduché pojetí písně "Good Riddance (Time Of Your Life)" považovala kritika za výtečný kousek. Nimroda se však nakonec prodalo přibližně jen okolo 2 miliónů.

Skupina si však zlepšila reputaci po tom, co za svou živou show získala ocenění Best Live Performance at the Kerang! v roce 1998.

Někteří tvrdili, že styl Green Day zní Britsky, ale Billie na to jen odpovídal: "Zníme jako Angličani, tvářící se jako Američani, co se tváří jako Angličani..." Možná, že z toho někdo bude zmatený, ale kdo ví, jak vlastně funguje Billieho smysl pro humor.

Do vydání Warning bylo o Green Day sotva slyšet, tedy až do roku 1999, kdy se objevili na Bridge School, benefičním koncertu Neila Younga. Album Warning začali nahrávat velmi brzy po Nimrodovi, ale udělali tehdy zásadní změnu, a to že propustili svého producenta, Scotta Litta a rozhodli se produkovat si alba sami. Po dokončení nahrávání se Green Day rozhodli, dělat zase něco jiného a proto se vydali na turné 2000 Vans warped tour. Green Day tehdy hráli úžasně, na jejich koncerty přišlo více fanoušků, než kdy jindy.

Warning bylo do oběhu uvedeno v roce 2000 a bylo (údajně) zdaleka tím nejambicióznějším počinem Green Day. První singl "Minority" z tohoto alba se stal extrémně úspěšným. Už ve čtvrtém týdnu billboardy American modern rock charts hlásaly, že žádná jiná píseň od Green Day neudeřila na první příčky hitparád tak rychle.

International Superhits byla kompilace nejznámějších a nejúspěšnějších písní Green Day a byla vydána roku 2001. Lidé si tehdy uvědomili, jak se tahle kapela za celou dobu svého dosavadního projevu dostala do jejich podvědomí a spousta z nich poznala, že z vandalského punku, jaký jim byl znám, tenhle hudební styl obrátila správným směrem.

Shenanigans byl jen další skvělý dárek pro fanoušky Green Day. Dokonce píseň "Espionage" z tohoto alba byla použita ve filmu "Austin Powers: Špión, kterej mě vojel", a je na oficiálním soundtracku!

A konečně nejdiskutovanější album Green Day poslední doby, z něhož se písně stávají doslova historickými hity. American Idiot, byl vydán 21.září 2004 a dostává se mu jen těch nejlepších recenzí. Někteří sice Green Day vyčítají, že se nedrželi svého původního stylu, ale na každém z nich, se podepsala melodie kterékoli písně z tohoto alba. Pravda je taková, že na American Idiot najdete 13 písní, z nichž se každá malinko liší, avšak přesto stále ve své podstatě zůstávají stylem Green Day.

Kluci z Green Day vložili do tohoto alba velkou dávku energie a udělali z něj to, co někteří považují za konečný a nejlepší jejich počin.

Na tomto albu je rovněž zajímavé, že vede otevřenou kampaň proti Georgei Bushovi ml. a proti tomu, jak vede Ameriku. Možná i proto Green Day podporovali (údajně) politiku Johna Kerryho...